EMITOS – KNIŽNÍ NAKLADATELSTVÍ
Knížky pro lidi zamýšlející se nad životem a jeho smyslem
Hledat v

Katalog knih

Všechny knihy si lze objednat pouze přes portál Kosmasu.

Abraham, člověk a symbol

Autor: Gustav Dreifuss (všechny knihy tohoto autora)
Judith Riemerová (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Jungiánský výklad biblického příběhu

Vazba: brož.
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 128 stran

ISBN: 80-85880-47-4

Recenze knihy

Koupit knihu na portále Kosmas

Společně s autory této působivé knihy můžeme sledovat pohnutý osud Abrahama, člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal předzvěstí a symbolem všech utrpení a strádání, zkoušek a strastí, které postihly a stále postihují lidi jako jednotlivce a Židy jako kolektiv.
Na pozadí dojemného biblického příběhu autoři zkoumají působení mohutných archetypických sil proměňujících svět. Bytostné Já projevuje svou přítomnost uvnitř jednotlivce, ale je rovněž obecné a věčné. Jako takové se bytostné Já rozšiřuje v procesu nazvaném individuace národa a lidstva. Je to proces rozvoje, vedoucího k rozšířenému vědomí ve společnosti. Jedním z projevů tohoto procesu je proměna podoby Božství. Tak jako je jednotlivec součástí celku a je jím ovlivňován, je společnost ovlivňována jednotlivci, kteří ji tvoří. Tyto procesy růstu a zjemňování, zkušeností a utrpení, které zasahují jednotlivce a vedou je k rozšířenému vědomí, zasahují také kolektiv, i když v pomalejším tempu. Toto rozšířené vědomí je smyslem vyvoleného bytí státu Izrael i jeho utrpení.

„Velmi mě zaujal obraz Abrahama, našeho otce, jak je vykreslen v této knize. Především vidíme Abrahama jako symbolického otce našeho národa a posla monoteistické víry, a potom Abrahama jako lidskou bytost, člověka s jeho pocity a pochybnostmi. Jungiánská nauka o archetypech rozšiřuje naše původní hledisko o novou, pozoruhodnou dimenzi, když umožňuje popsat formování a vývoj Abrahamovy osobnosti … je to originální a fascinující kniha.“

Šimon Peres

Gustav Dreifuss, Ph.D., je jungiánský analytik se soukromou praxí v Haifě. Přednáší na Israel Association of Analytical Psychology a na Medical School v Haifě. Je autorem řady článků o židovské psychologii, psychoterapii, léčbě obětí holocaustu a interpretaci biblických příběhů.

Judith Riemerová je izraelská sochařka zabývající se židovskou literaturou, mystikou a kabalou.

logo

Archetypová psychoterapie

Autor: Jason A. Butler (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Klinický odkaz Jamese Hillmana

Rok vydání: 2015
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 200 stran

ISBN: 978-80-87171-47-9

Koupit knihu na portále Kosmas

Jason A. Butler vykresluje charakteristický styl archetypové psychoterapie, poukazuje na její specifika, různorodý způsob práce se sny a fantazijními obrazy, snaží se popsat jedinečný příspěvek, který archetypová psychologie přináší terapeutické praxi.
Tvůrce a hlavní mluvčí archetypové psychologie James Hillman (1926–2011) byl plodný a nadaný spisovatel a pravděpodobně nejvlivnější jungovský teoretik po Jungovi. Na rozdíl od Jungovy analytické psychologie a Freudovy psychoanalýzy, které Hillman vytrvale kritizoval, zpochybňoval a revidoval, archetypová psychologie necílí pouze na individuálního člověka, ale důsledně se věnuje širší kultuře, dějinám a množství archetypických forem.
Archetypová psychoterapie se vyznačuje tím, že ke každému psychickému obrazu přistupuje jako k naprosto autonomnímu fenoménu. Snaží se uchovat složitost a množství významů obrazu, věnuje mu pozornost, diferencuje jeho konkrétní rysy a objasňuje jeho kontext, náladu a aranžmá. Zvláštní pozornost věnuje používání jazyka, který oživuje poetický základ mysli – objevuje obrazy skryté ve slovech, pocitech a událostech. Pokud obraz interpretuje, potom vždy s ohledem na relativitu interpretace. Jediný význam nahrazuje množstvím analogických vztahů mezi obrazem a bdělým životem. Důraz kladený na adaptaci a jáský vývoj je nahrazen kultivací imaginálního já – relativizovaného mnoha centry psýché, ochotného zemřít mnoha podobami smrti.

Jason A. Butler provozuje soukromou psychoterapeutickou praxi v San Franciscu; je významným členem výzkumného týmu na John F. Kennedy University v USA.

OBSAH

1/ ÚVOD
Úvod do archetypové psychologie
Rozdíly mezi jungovskou a archetypovou psychologií: archetyp a archetypické – symbol a obraz – nevědomí a imaginace – kompenzace a složité souvislosti – jediné a mnohé – duše a duch
Styčné body – relativizace já: zvnitřněná subjektivita – ztráta a obnova imaginálního bytí – zrození imaginálního já – obraz jako ontologická realita – druhá subjektivita
Otázka klinického významu

2/ IMAGINÁLNÍ PRAXE
Začínáme obrazem: obraz a afekt – vztah k obrazům – relativizace hrdiny – imaginální já – instinkt a obraz – podstata obrazu – archetypová interpretace
Imaginální terapie: práce s obrazem – smysly a smysl obrazu
Kvalitativní diferenciace

3/ ARCHETYPOVÁ PSYCHODYNAMIKA
Vývoj pojmu přenosu: Freud – Kleinová a Bion – objektní vztahy a komplexová psychologie – Kohut – Jung – Hillman – fenomenologické pojetí přenosu
Vůdčí mýty a mytičtí průvodci: psychopatologie a mytologie – formulace archetypového případu – Narkissos – Démétér a Persefoné – psychické znásilnění – Oidipús
Kazuistika

4/ SLOVO A OBRAZ
Individualizovaný jazyk
Vedení dialogu
Archetypová lingvistika
Jazyk metafory
Cestou k alchymické psychoterapii: prima materia – nigredo – albedo – stříbro – žloutnutí – rubedo neboli cíl díla

5/ ESTETICKÁ CITLIVOST

6/ REFLEXE A NEZDAR

Literatura
Rejstřík

logo

Být sám sebou

Autor: Verena Kastová (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity

Rok vydání: 2012
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 192 stran

ISBN: 978-80-87171-35-6

Bohužel vyprodáno.

Kdo vlastně jsem? Jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným? Kým chci být? Tyto a mnoho dalších podobných otázek souvisí s konceptem a zkušeností identity. Identita je něco živého, stále znovu se utváří ve všech našich vztazích, proměňuje se ve všech našich vazbách se světem – a v jádru přesto zůstává konstantní. Svoji vlastní identitu často hodnotíme. Jestliže cítíme, že žijeme v souladu se sebou, zakoušíme dobrý pocit vlastní hodnoty, který také vyzařuje navenek. Verena Kastová vysvětluje, jak vzniká a proměňuje se naše identita, která nás činí svébytnými osobnostmi, co naši identitu ohrožuje a co ji posiluje.

Verena Kastová, Dr. phil., je psychoterapeutka a spisovatelka, vyučuje na Institutu C. G. Junga v Curychu a na Universitě v Curychu, je předsedkyní Mezinárodní společnosti pro hlubinnou psychologii.


Obsah:

ÚVOD
Zprávy o pocitu vlastní hodnoty a krizích identity – Zakoušení identity – Kontinuita a koherence

1/ PROSTORY, VE KTERÝCH ZAKOUŠÍME IDENTITU

2/ POCIT VLASTNÍ HODNOTY A IDENTITA

3/ KLASICKÁ TEORIE IDENTITY: ERIK H. ERIKSON

4/ PERSONA A STÍN

5/ PRAVÉ A FALEŠNÉ SELF – NEBOLI NEPRAVÁ IDENTITA

6/ INDIVIDUAČNÍ PROCES PODLE C. G. JUNGA

7/ AUTOBIOGRAFIE: IDENTITA V KONTINUITĚ

8/ NA CESTĚ K DOBRÉMU POCITU VLASTNÍ HODNOTY A K VLASTNÍ IDENTITĚ

9/ STAROST O IDENTITU A POCIT VLASTNÍ HODNOTY

DODATEK – UJASNĚNÍ POJMŮ


ÚVOD

Existuje v postmoderní době vůbec ještě něco jako „identita“, když tolik z pevně daných věcí již není pevně dáno? Mění se profesní role, role muže a ženy již nejsou pevně stanoveny, hodnoty již nejsou všeobecně závazné, tolik toho již pevně neplatí. Musíme tedy ve všech ohledech spolu pokaždé nově vyjednávat a všude se žádá pružnost. Rovněž rituály, na které jsme si zvykli a které nám v našem životě zprostředkovaly pocit identity a bezpečí, musíme stále měnit. Dlouhodobé vazby se jen obtížně udržují. Ustavičně se musíme zařizovat vzhledem k novým, dosud neznámým situacím. Zkušenosti, které jsme získali v minulosti, kompetence, ke kterým jsme se vypracovali, již nejsou žádány.
Jsme-li dostatečně přizpůsobiví, otevírají se před námi četné alternativy a profesní možnosti. Disponujeme sítí možných vztahů, ve kterých se můžeme vědomě pohybovat, jestliže jsme k tomu ochotni. Může to znamenat například změnu pracovního místa a navázání nových vztahů. Vyvstávají ovšem otázky: Nerozpadá se přitom náš vlastní život? Jsme za takových okolností ještě vůbec schopni z našeho života vytvořit něco souvislého? Můžeme si za takových okolností ještě uchovat pocit, že jsme žili svůj vlastní život a že jsme jej utvářeli jako jednolité dílo? Dokážeme ještě za těchto podmínek někde vnímat své kořeny?
Jestliže je všechno zaměřeno tak krátkodobě, lze ještě mluvit o identitě – jako o celoživotním procesu? Jistě nejde o jednoznačnou, jedinou, neměnnou identitu, která by mohla integrovat fragmentární zkušenosti a prožívání chaosu.
Já jsem sice já, ale opakovaně jsem také někdo jiný – vzhledem k životní situaci nebo k emocionální situaci. A přece se většině lidí daří znovu a znovu vztahovat k sobě různé životní situace, stejně jako četné možné identity, které já prožívá a které jsou mu také zvnějšku přisuzovány. Většině lidí se daří uchovat si a budovat koherentní osobnost i při všem pohybu a změnách. I když se zdá, že změny vzhledem k tomu, co zůstává stejné, převládají, je možné si uchovat pevný pocit identity.
Zůstává však otázka, jak se za daných podmínek musí já vyvíjet a jak musí přistupovat ke druhým lidem, aby se na sebe mohlo spolehnout – a tím by se na takového člověka mohli spolehnout i druzí lidé.
Žádný člověk se ještě nikdy skutečně nepoznal a nikdy se také úplně nepozná. Přesto musí být spolehlivý, musí se umět spolehnout sám na sebe a musí se chovat tak, aby se na něj mohli spolehnout také druzí. Na tom, jestli se na nás mohou druzí spolehnout, zcela podstatně závisí náš pocit vlastní hodnoty. Ať se na nás řítí jakékoli změny, tuto spolehlivost pro sebe i pro druhé musíme hledat a musíme jí dosahovat. Jak ale máme zacházet s naším hledáním identity, abychom byli spolehliví?
Nebo již představu identity nepotřebujeme? Je to dnes tak, že se prostě přizpůsobujeme ustavičným změnám a jsme stále někým jiným podle nároků situace? Určují nás náhody, a nikoli naše rozhodnutí? To by znamenalo, že pak už naši identitu nebudujeme, ale že nám, pokud si ještě zaslouží to označení, identita znovu a znovu uniká.
Postmoderna, ve které dnes žijeme, se mimo jiné vyznačuje tím, že velká, souvislá vyprávění náboženství a vědy, která zprostředkovala smysl, nahrazuje fragmentárními, předběžnými vědeckými modely. To vede ke ztrátě orientace. Přesto se však také u lidí v postmoderní době pocit identity pojí s pocitem vlastní hodnoty. To pociťují především tehdy, když zažívají krizi identity, když se jejich identita mění nebo když je v ohrožení. Celoživotní vznikání vlastní identity je tématem, které asi v určitých životních údobích a situacích zaměstnává každého člověka.
Jak identita vzniká? Jak se mění? Jak se pojí s pocitem vlastní hodnoty? Jak si při všech změnách uchováme něco trvalého? To jsou otázky, kterými se zabývám v této knize.

Verena Kastová, Dr. phil., psychoterapeutka, docentka na Institutu C. G. Junga v Curychu, profesorka na Universitě v Curychu, předsedkyně Mezinárodní společnosti pro hlubinnou psychologii. Autorka řady knih.

logo

Když se matky a dcery navzájem hledají

Autor: Ingrid Riedelová (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Démétřin zármutek a Persefonin návrat - živoucí mýtus

Rok vydání: 2011
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 116 stran

ISBN: 978-80-87171-24-0

Koupit knihu na portále Kosmas

Vztahy matek a dcer jsou utvářeny intenzivními city, které trvají po celý život. Ingrid Riedelová se v této knize zabývá dramatickou situací odloučení dcery od matky, k němuž dochází z důvodu odchodu dcery z rodičovského domu kvůli muži nebo povolání. Autorka nachází odraz této bolestivé situace v antickém mýtu o bohyni plodnosti a obilí Démétře a její dceři Persefoně, která byla unesena bohem podsvětí. Mýtus vypráví o hlubokém zármutku bohyně, jejíž hněv nechá hynout celou zemi a nakonec přinutí nejvyššího mužského boha Dia ke kompromisu – Persefoné bude nadále žít část roku se svým manželem a část roku se svou matkou. Ingrid Riedelová zúčastněně popisuje nejhlubší zoufalství opuštěné matky, ukazuje však také, že k opětovnému shledání dcery s matkou může dojít, a to na nové úrovni – tato skutečnost byla po staletí oslavována v průběhu eleusínských mystérií. Kniha, která původně vyšla pod názvem Demeters Suche (Démétřino hledání), byla kompletně přepracována a rozšířena o novou kapitolu se spontánními kresbami k mýtu o Démétře.)

Prof. Dr. Dr. Ingrid Riedelová (1935) je psychoterapeutka s vlastní praxí, výcviková analytička v Institutu C. G. Junga v Curychu a honorární profesorka psychologie náboženství na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. Je autorkou četných knih.

logo

Komplex obětního beránka

Autor: Sylvia Brinton Perera (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Mytologie stínu a pocitu viny

Rok vydání: 2010
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 140 stran

ISBN: 978-80-87171-16-5

Koupit knihu na portále Kosmas

Termín obětní beránek se užívá pro jednotlivce a skupiny, kterým se klade za vinu, že působí zlo. Hledat obětní beránky znamená pátrat po osobách, které lze ztotožnit se zlem, obvinit a vyvrhnout z rodiny nebo komunity, aby si ostatní její členové mohli připadat bez viny.
Z psychologického hlediska je honba za obětním beránkem formou popírání stínu – jeho projekcí na druhé. Stínem se rozumí postoje, chování a emoce neslučitelné s jáským ideálem či s údajnou dokonalou dobrotou Boží. Místo toho, abychom tyto aspekty uznali za součást našeho lidství – a Boží celosti – potlačujeme je a popíráme, oddělujeme od vědomého já a zatlačujeme do nevědomí.
V západní společnosti byla role obětního beránka mnohdy přisuzována Židům a jiným menšinám. Musely se s ní potýkat rovněž dívky a ženy. Tyto skupiny odjakživa nesly břímě obětního beránka – čelily obviňování a odmítání, nebo byly přinejmenším podceňovány – protože to, jaké jsou a co představují, nedokázala společnost vědomě akceptovat.
Pokud se jednotlivci s rolí obětního beránka ztotožní – vezmou na sebe odpovědnost za odmítnuté stínové aspekty druhých – může je toto ztotožnění dovést k sebenenávisti a k chování, které maskuje a jehož motivací je hluboce zakořeněný pocit viny a hanby.
Tato působivá kniha zkoumá mnohé aspekty psychologického vlivu problému obětního beránka na životy moderních mužů a žen, přičemž zahrnuje celou řadu příkladů z autorčiny analytické praxe. Proniká rovněž pod povrch komplexu obětního beránka, k archetypickým vzorcům přítomným v mýtech a židovsko-křesťanské tradici.

Sylvia Brinton Perera, M.A., je analytická psycholožka, která žije, praktikuje, píše knihy a vyučuje v New Yorku a Vermontu. Je autorkou knihy Sestup k bohyni. Iniciační cesta žen (Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka, 2002).

logo
Mytologémy

Mytologémy

Autor: James Hollis (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Ztělesnění neviditelného světa

Rok vydání: 2009
Vazba: Brož.
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 138 stran

ISBN: 978-80-87171-06-6

Koupit knihu na portále Kosmas

James Hollis ve své knize vysvětluje, jakou roli v lidském životě hrají mytologémy, základní motivy či stavební prvky mýtů. Jednotlivé mytologémy, jejich soubory a stejně tak i celé mýty jsou neoddělitelnou součástí našeho života, ať si to uvědomujeme nebo ne: jako prostředníci a ztělesnění jinak neviditelného světa se v životě často projevují jeho bolestivým formováním a nepříjemnými symptomy – když jsou prožívány jako nevědomé příběhy; jsou však také zdrojem pozitivních duševních hodnot – jsou-li prožívány vědomě.
Hollis popisuje, jak nevědomé mytologické příběhy ovlivňují náš život, a především co se stane, učiníme-li je součástí vědomí. Vyvineme-li patřičné úsilí a překonáme-li strach a odpor našeho omezeného jáského vědomí a uvědomíme-li si, jaký příběh nebo lépe jaké příběhy v nás žijí a jakými příběhy žijeme, s úžasem zjistíme, že náš život má hlubší význam a že je mnohem zajímavější, než jsme se dosud domnívali. Zjištění, že náš příběh je pro nás samotné zajímavý, se může zdát tváří v tvář neustálému utrpení jen skromnou útěchou; podle Hollise je však tím nejsmysluplnějším poznatkem, jaký můžeme během našeho krátkého života učinit. Vzít na vědomí příběhy, jimiž žijeme, znamená znovu získat schopnost úžasu, kterou jsme měli v dětství.
Podle Hollise můžeme, a také bychom v zájmu vlastního zdraví měli, znovu navázat životodárné spojení s energiemi proudícími mytologickými a náboženskými obrazy, s neviditelným světem rozprostírajícím se za nimi – totiž s bohy, a společně s nimi a s patřičným respektem k tajemství, které ve svých proměnlivých formách ztělesňují, nyní již vědomě utvářet vlastní život.

James Hollis, Ph.D., je diplomovaný jungiánský analytik a spisovatel, absolvent Institutu C. G. Junga v Curychu, výkonný ředitel C. G. Jung Educational Center v Houstonu a viceprezident Philemon Foundation, organizace usilující o publikování kompletního díla C. G. Junga. James Hollis provozuje soukromou praxi v Houstonu v Texasu.


OBSAH

ÚVOD: VIDÍME ZASTŘENĚ
Mýtus jako psychodynamický obraz – Mýtus jako osobní scénář – Mýtus jako kmenový systém hodnot

1/ POVAHA MYTICKÉ SENZIBILITY

2/ POČÁTKY

3/ ARCHETYP DÍTĚTE
Dítě jako původní forma – Ztracené dítě – Božské dítě

4/ RODIČE
Imago otce – Imago matky – Synovo zapletení se s matkou – Dceřino zapletení se s matkou

5/ ÚKOL HRDINY

6/ SESTUP A VÝSTUP – SMRT A ZNOVUZROZENÍ
Sestup – Výstup

7/ BOHOVÉ

8/ PSYCHOPATOLOGIE: KTERÉHO BOHA JSME URAZILI?

9/ NAŠE PŘÍBĚHY JSOU OSOBNÍ MÝTY
Všechno začíná úžasem – Jak došlo ke ztrátě příběhu? – Příběhy o příbězích

10/ ZÁCHRANA TAJEMSTVÍ VE STERILNÍM ČASE
Nevinnost znovu utvořená – Aktivní imaginace

Bibliografie

logo
pes_a_lidska_duse

Pes a lidská duše

Autor: Eleanora M. Woloy (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Studie o povaze vztahů mezi člověkem a psem a o významu symbolických obrazů psa v mýtech, snech a představách

Vazba: brož.
Rozměry: 125 x 200 mm
Počet stran: 96 stran

ISBN: 80-85880-42-3

Bohužel vyprodáno.

logo
Posvátná prostitutka

Posvátná prostitutka

Autor: Nancy Qualls-Corbettová (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Věčný aspekt ženství

Vazba: brož.
Rozměry: 125 x 200 mm
Počet stran: 192 stran

ISBN: 80-85880-31-8

Bohužel vyprodáno.

logo

Příběhy duše - komplet

Autor: Murray Stein (všechny knihy tohoto autora)
Lionel Corbett (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Moderní jungiánský výklad pohádek

Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm

Bohužel vyprodáno.

Autoři, praktikující psychoterapeuti a lékaři, se s láskyplnou starostlivostí o lidskou duši pokusili každý prostřednictvím své oblíbené pohádky přispět k alespoň částečnému odhalení podstaty psýché, které by v praxi mohlo pomoci zvýšit kvalitu života a pochopit problematické stránky lidské osobnosti.

logo

Psýché a smrt

Autor: Edgar Herzog (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Démoni smrti ve folkloru, mýtech a snech

Rok vydání: 2012
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 246 stran

ISBN: 978-80-87171-27-1

Recenze knihy

Koupit knihu na portále Kosmas

Edgar Herzog v této bezesporu unikátní publikaci zevrubně zkoumá vývoj lidských postojů ke smrti, a to jak postojů kolektivních, tak individuálních.
V první, mytologicko-etnologické části knihy se zaměřuje na kolektivní reakce na smrt, snaží se objasnit způsob, jakým v minulosti reagovalo lidstvo jako celek na setkání s obrazem smrti. Za tím účelem interpretuje řadu mýtů, rituálů a pozdějších lidových zvyklostí pocházejících prakticky z celého světa. Výsledkem této práce je nástin mytologického procesu, v jehož průběhu se obraz smrti vyvíjí od hrůzných archaických podob až do velmi diferencované podoby démona smrti v lidské podobě. Postupný vývoj a proměny obrazu smrti jsou výsledkem změn probíhajících v hlubinách lidské duše, projevem jejího religiózního zrání a růstu.
Ve druhé části knihy dokládá, že moderní lidé tento mytologický proces mnohdy prožívají ve svých snech. Díky snům, které jednotlivá stadia procesu přibližují vědomí, se může původně kolektivní vývoj stát individuální zkušeností. Lidé by měli usilovat o dosažení vědomého, individuálního a zodpovědného postoje ke smrti, neboť neschopnost postavit se smrti „tváří v tvář“ bývá častým zdrojem neurotického onemocnění.
Smrt není negací a popřením života, je jeho neoddělitelnou součástí a podmínkou a je také možností individuální proměny do života nového. To je hlavní poselství Herzogovy knihy.

Psýché a smrt mi při psaní knihy Sny a podsvětí posloužila jako jedinečný zdroj informací. Neznám žádnou sbírku mytického materiálu vztaženého k moderním snům, kterou by bylo možné s Herzogovou knihou srovnávat.“
James Hillman

OBSAH


PŘEDMLUVA C. I. SEBRELLA
ÚVOD

První část

1/ HRŮZA ZE SMRTI
2/ ZABÍJENÍ
3/ SKRÝVAJÍCÍ BOHYNĚ
4/ DÉMON SMRTI JAKO PES A VLK
5/ DÉMON SMRTI JAKO HAD A PTÁK
6/ DÉMON SMRTI JAKO KŮŇ
7/ DÉMON SMRTI V LIDSKÉ PODOBĚ
8/ POTRAVA STÍNŮ A SPOJENÍ S PŘEDKY
9/ DÉMON SMRTI JAKO OSUD
10/ SMRT V PODOBĚ MATKY
11/ FRAU HOLLE A PERCHTA – NÁVRAT DÉMONA SMRTI

Druhá část

12/ SNY O POTLAČENÍ SMRTI, ÚTĚKU A POČÁTEČNÍM PŘIJETÍ
13/ SNY O ZABÍJENÍ
14/ SNY O ARCHAICKÝCH PODOBÁCH DÉMONA SMRTI
15/ SNY O ŘÍŠI MRTVÝCH, SMRTI, PLOZENÍ A ZNOVUZROZENÍ
16/ SNY O SMRTI JAKO VYJÁDŘENÍ VÝVOJE

Poznámky
Bibliografie

PŘEDMLUVA C. I. SEBRELLA

Gary V. Hartman překládal knihu Alfreda Zieglera „Archetypal Medicine“ dva roky zejména proto, že při překladu a ediční úpravě tak působivého psychologického textu cítil, jak na něj Zieglerův text působí. Hartmana hluboce deprimovalo zjištění, že text nelze překládat bez toho, aby jím člověk nebyl ovlivněn. V roce 1982 napsal: „Když jsem se při zpracovávání textu prokousával jednotlivými formulacemi, slovo za slovem, postupně jsem začal trpět vzrůstajícím vyčerpáním a stále znatelnější ochablostí, jako kdyby soustředěné zaměření na nemoc a smrt na mne mělo vysilující účinek. Občas jsem v překladu zcela ustal a nebyl jsem schopen se rukopisem zabývat třeba i několik měsíců. Dospěl jsem ke zjištění, že Alfred Ziegler docílil něčeho dosti neobvyklého: nejenže psal o archetypové medicíně, ale on takovou medicínu rovněž praktikoval.“
Hartmanova zkušenost s překladem Zieglerovy knihy se opakovala i mně, když jsem se ponořil do práce s tímto materiálem. Když jsem se soustředil na úpravy knihy „Psýché a smrt“, pocítil jsem Hartmanem zmiňovanou tíživou ochablost a leckdy mi v podstatě nezbývalo nic jiného než rukopis odložit. Často se mne zmocnil pocit, že Edgar Herzog v nějaké větě či pronikavém závěru poukazuje přímo na mne, a také jsem se často s tématem smrti setkával, i když jsem se zrovna věnoval jen záležitostem běžného pracovního dne.
Herzogovou knihou, která obsahuje postřehy o lidské zkušenosti se smrtí a vztahování se k ní, jsem se zabýval, i když jsem na ní zrovna nepracoval ve své pracovně. V době přípravy jejího vydání jsem se dozvěděl, že jedna žena z naší rodiny, která bojovala s rakovinou, této nemoci podlehla. Během smutečního obřadu se příbuzní rozhovořili o jejích posledních dnech a o klidu, který ji zaplavil, poté co se jí zdál sen, v němž se setkala s tichou ženou v bílém svetru. Někteří z nich se dohadovali, že spatřila anděla, ale já jsem si vzpomněl na Herzogova slova. Tato bíle oděná žena nemohla být nikým jiným nežli Smrtí, Frau Holle, která bývá často zahalená v bílém.
Tato publikace, zejména její druhá část, v níž Herzog uvádí případové studie svých pacientů a jejich sny, nabízí modernímu čtenáři mnoho psychologických vhledů do samé podstaty tématu knihy. Autorovy interpretace snových zvířat a obrazů smrti, které se často objevovaly ve snech jeho pacientů, jsou natolik univerzální, že čtenáři budou schopni snadno rozeznat archetypické prvky ve svých vlastních snech. Některé Herzogovy úvahy však mohou ve čtenářích vyvolávat pocity marnosti.
Tato kniha byla poprvé vydána péčí Institutu C. G. Junga v Curychu v padesátých letech 20. století pod názvem „Psyche und Tod“. Společenské povědomí té doby, ovlivněné prvními feministkami, zformovalo generaci mladých žen, které činily vědomá rozhodnutí nepřijímat tradiční rodinné role. Dnešní ženy – a v této souvislosti musím pamatovat i na muže – mají jiné představy o zralosti a rodinných rolích než měly ženy v minulosti a také se zásadním způsobem změnila povaha vztahů mezi muži a ženami. Mnohé ženy se svým případným mateřstvím vyčkávají – anebo se rozhodnou, že zůstanou bezdětnými – ve prospěch své kariéry, cestování nebo zkrátka kvůli zajištění vlastní nezávislosti v osobním životě. Ve své době Herzog nahlížel na ženino odmítnutí mateřství jako na popření „osudu“ předurčeného ženám. Dnešní ženy ovšem něco takového považují za nesmysl. Mnohé z nich jsou nepochybně neochotné, nikoli neschopné naplnit to, co Herzog kdysi chápal jako tradiční „úděl“ ženy. Z tohoto pohledu se některé z Herzogových závěrů nyní jeví jako velice vzdálené.
Zkoumat ovšem práci napsanou před půlstoletím skrze moderní optiku feminismu je do jisté míry nepatřičné. Herzogovy prozíravé a často podivuhodně přesné závěry rozhodně nejsou zbavovány platnosti současnou společenskou či politickou situací. Role ženy ve společnosti se sice od doby, kdy Herzog tuto vzácnou sbírku mýtů a příběhů zpracoval, mohla změnit, ale jeden základní rys našeho života se nezměnil. My všichni, ať jsme jakékoli rasy, pohlaví, národnosti a bez ohledu na to, do jaké míry jsme k tomu „způsobilí“, musíme čelit smrti.
Herzog, který ve svém úvodu ke knize podotýká, že při své práci vycházel z idejí C. G. Junga, se rozhodl s pomocí hlubinně psychologické metody vyhledat antropologické a etnologické důkazy existence nevědomí. Uvádí, že i když zkoumá empirické údaje, Jungova osobnost – třebaže to explicitně nezmiňuje – prostupuje celou prací. Když se Herzog podrobně zabývá mýty a starobylými rituály, v nichž se objevuje démon smrti, dochází k závěru, že interpretace našich nočních střetnutí s ním často pomáhá pochopit naši hrůzu ze smrti stejně jako vlastní neurózu. Herzog vysvětluje, že spojení s kolektivními mýty a náboženskými symboly činí individuální snové obrazy smysluplnými.
S uplatněním tohoto přístupu k mýtům a ke snům nám Herzog zprostředkovává bezprecedentní náhled na smrt a na démony smrti a také na roli, jakou tito démoni hrají v lidském životě. Interpretace snových obrazů – vynášení příšer na povrch – však směřuje k jejich zahubení. Na plném světle takříkajíc ochabují a ztrácejí svoji moc. Když ovšem sníme, pobýváme v podsvětí, kde se setkáváme s příšerami, se stíny, a dokonce i s mrtvými, a tehdy se také nacházíme v privilegovaném stavu, kdy můžeme slyšet to, co nám chtějí sdělit. Oprostíme-li se od osobních interpretací – „Had z mého snu je můj mateřský komplex“ – vstoupíme při četbě Herzogovy knihy přímo do Hádovy říše. V tomto smyslu nám jeho dílo může sloužit jako konverzační příručka pro cestovatele.
Kniha nabízí neobvyklý přístup k obrazům vtištěným v lidské psýché. Zatímco analytici jsou trénovaní v prohrabávání materiálu usazeného ve snech, aby se dostali k obrazům, s nimiž mohou pracovat, nemají podle Herzoga snící osoby o snových obrazech ve svých snech mnohdy nejmenší ponětí. A přitom nezralý nebo „primitivní“ vztah ke smrti – když ponecháváme své mrtvé nepohřbené – může být prvotní příčinou neurózy. Pokud se nechceme konfrontovat s tím, co v nás vzbuzuje hrůzu, utíkáme před tím. Herzog říká, že vědomí vlastní smrtelnosti ani představa naší smrti v nás hrůzu nevyvolá, ta se objeví v okamžiku, kdy si uvědomíme, že nás smrt má ve své moci a není před ní úniku.



logo

Riskantní záležitost

Autor: Stephen J. Foster (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Ekologické katastrofy. Příroda z pohledu jungiánské psychologie

Rok vydání: 2012
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 156 stran

ISBN: 978-80-87171-32-5

Koupit knihu na portále Kosmas

V centru Fosterova zájmu je vědomý a zodpovědný vztah člověka k přírodě. Jeho důležitost vystupuje do popředí právě v době, kdy nás věda, ústy svých špičkových představitelů, varuje před nebezpečím vyplývajícím z pokračující devastace přírody a předkládá nám katastrofické scénáře budoucího vývoje.
S. J. Foster na mytologickém a současném kazuistickém materiálu demonstruje, jaké psychologické a sociální důsledky může mít a má kořistnický postoj člověka k přírodě. Je zřejmé, že my, moderní lidé, stále hrajeme riskantní hru s přírodou rozehranou našimi předky na úsvitu lidských dějin – a ukazuje se, že riziko je obrovské.
Autor však také nabízí psychologické řešení současné skličující a traumatizující situace, které nalézá v zaujetí nového postoje k přírodě, ve vytvoření rovnocenného partnerského vztahu s přírodou – nejprve na úrovni individuální a následně kolektivní. Výchozím bodem cesty vedoucí k proměně a rozšíření vědomí může být prožitek smyslu a významu, splynutí s přírodou, prožitek „jednoho světa“. Vybaveni schopností rozlišovat, imaginací a kreativitou můžeme vyrazit na cestu, jejíž možný průběh i cíl nastínili alchymisté, J. R. R. Tolkien i C. G. Jung.

Stephen J. Foster, Ph.D., M.A., je absolventem Inter-Regional Society of Jungian Analysts, soukromou praxi provozuje v Boulderu, v Coloradu. Získal titul Ph.D. z organické chemie a má firmu poskytující poradenské služby v oblasti posuzování ekologických a zdravotních rizik spojených s ukládáním a odstraňováním nebezpečného odpadu ve Spojených státech i ve světě.

logo
Sestup k bohyni

Sestup k bohyni

Autor: Sylvia Brinton Perera (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Iniciační cesta žen

Rok vydání: 2014
Vazba: brož.
Rozměry: 125 x 200 mm
Počet stran: 126 stran

ISBN: 978-80-87171-39-4

Koupit knihu na portále Kosmas

Sylvia Brinton Perera, psycholožka praktikující analytickou psychologii v New Yorku, ve své provokativní knize popisuje okolnosti znovunalezení potlačených aspektů archetypického ženství současnými ženami na jejich cestě ke svobodě a celosti, ženami, jejichž „bujarost byla uvězněna a ponížena na pouhou frivolitu, radostná žádostivost pošpiněna jako kurevnická oplzlost nebo označena za sentimentální mateřskost, životní energie byla omezena povinností a poslušností … devalvace zplodila vykořeněné dcery patriarchálního řádu, které jsou odcizené vášním a silám svého ženství a vzhlíží k výšinám nedosažitelných snů a ideálů udržovaných duchem, jenž se zpronevěřil pudovým vzorcům královny nebe a země … energie nyní musí explodovat a způsobit – kromě jiného – návrat Velké bohyně do západní civilizace a kultury“.

„Svět archetypů musí zůstat člověku vědomý, ať už jej chápe nebo ne, neboť v něm je ještě přírodou a spojený se svými kořeny. Světový názor nebo společenský řád, který člověka odřezává od praobrazů života, nejen že není kulturou, nýbrž ve vzrůstající míře vězením nebo stájí.“

C. G. Jung, Psychologické aspekty archetypu matky

logo

Síla stromů

Autor: Michael Perlman (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Zalesnění duše

Rok vydání: 2014
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 312 stran

ISBN: 978-80-87171-41-7

Koupit knihu na portále Kosmas

Michael Perlman zkoumá stromy: mytologické a pohádkové, snové a metaforické, především však stromy skutečné – překypující životem, umírající i mrtvé, stromy vzbuzující úctu a vyvolávající respekt, hněvivé i humorné, milované i zatracované. Aby se dozvěděl více o tom, jakou roli stromy hrají v našem všedním životě a jaký význam pro nás má jejich přítomnost v kritických situacích a obdobích, zahrnul do svého výzkumu výpovědi lidí, kterých se tázal, co cítí ke konkrétním stromům, s nimiž se při různých příležitostech setkali, a jak je tato setkání ovlivnila.
Perlmanova kniha je pozoruhodným příspěvkem k hlubinné a imaginální ekologii. Perlman následující při svých cestách za stromy a lesy Jamese Hillmana vyvažuje obvyklý jednostranný psychologický přístup, který předpokládá, že pokud se chceme přiblížit lidské duši, musíme se odvrátit od vnějšího světa a pozornost zaměřit výhradně do vlastního nitra. Perlman dokládá, že lidé svou duši vždy nalézali a stále nalézají v přírodě, jež je obklopuje, a tedy i ve stromech – skutečných, ale také stromech literárních či fantazijních – zabydlujících společně s nimi zemi. Působení mezi lidmi a stromy je vždycky obousměrné: lidé projikují sami sebe do stromů a stromy se projikují do lidského života. Stromy výrazně ovlivňují, formují lidské životy, náš způsob vnímání a prožívání světa. V přítomnosti stromů a v intimním vztahu s nimi se lidská duše zalesňuje – revitalizuje a uzdravuje; zde můžeme čerpat stromovou sílu a odvahu k životu.


Michael Perlman je psycholog, ekolog a spisovatel, jenž dlouhodobě věnuje pozornost psychologickým aspektům ochrany životního prostředí, mírového a ekologického aktivismu a výzkumu hlubokých a trvalých kulturotvorných vztahů mezi lidmi a přírodou.


OBSAH

1/ STROMY: HISTORIE A PREHISTORIE
Cesty mezi stromy – Biografické lesy – Psychologická přítomnost stromů – Prehistorické stromové zvíře

2/ MOCNÉ STROMY
Zlé stromy – Příroda a její lidé – Stromy vzbuzující úctu a respekt – Rozhodování o životě a smrti

3/ STROMY A LIDSKÁ BIOGRAFIE
Stromy a lidské já – Stromy a lidské životní příběhy – Staré stromy – Darwinovy lesy – Intimita, odcizení a evoluční stromy

4/ DŮLEŽITOST STROMOVÝCH DUCHŮ
Zvláštní stromy – Stromovous se vrací – List, domov důchodců a odkaz tornáda – Oduševnělí duchové stromů – Stromy strachu – Nebezpečná houževnatost – Stromy jako svědkové – Kwakiutlové a jejich příběhy o stromech

5/ STROMY BOLESTI A VÁLKY
Shromažďovatelé bolesti – Stromy smrti – Stromy války – Obětovaný les

6/ STROMY KLIDU, MÍRU A SOLIDARITY
Duchové stromů a psychologická vitalita – Klid, mír a solidarita – Odvaha – Tree Lady z Bed Stuy – Přátelé, příbuzní, lásky – Kov a stroje – Solidarita dřevorubce – Humor – Stromy, voda a kapustňáci

7/ PROCHÁZKA AFRODÍTINÝMI LESY
Stromy, koktejlové bary a chrám přírody – Afrodítiny lesy – Umírající stromy – Stíny – Erotické lásky – Religiozita a násilí – Rozštěpené lesy – Smíšené lesy – Artemis a Afrodíté


logo
Vecna dramata

Věčná dramata

Autor: Edward F. Edinger (všechny knihy tohoto autora)

Podtitul: Skrytý smysl řecké mytologie

Vazba: brož.
Rozměry: 145 x 205 mm
Počet stran: 222 stran

ISBN: 978-80-903715-6-9

Bohužel vyprodáno.

Mýty nejsou pouhá vyprávění o událostech, jež se odehrály v dávné minulosti, jsou to věčná dramata, která stále znovu a znovu prolínají našimi životy i vším, co kolem sebe vidíme. V mýtech se setkáváme se specifickými formami a obrazy, jejichž prostřednictvím můžeme pochopit skutečnosti tvořící základ psychických zkušeností moderního člověka. Podobně jako Mojžíš stále přináší Zákon a Ježíš je stále znovu přibíjen na kříž, aby vstal z mrtvých, tak Héraklés ustavičně vykonává své práce, Perseus neustále bojuje s Medúsou a Théseus opakovaně zdolává Mínótaura. Všechna tato dramata se nepřetržitě odehrávají v nás i okolo nás. Jsou to věčné vzorce životních cest, často ukryté pod povrchem a čekající, až je člověk nalezne.

Edward F. Edinger, M.D. (1922–1998), byl psychiatr, analytický psycholog, spisovatel a popularizátor díla C. G. Junga.


OBSAH

Předmluva – 1/ Co je mytologie? – 2/ Počátky – 3/ Olympští bohové – 4/ Olympské bohyně – 5/ Hrdinové – 6/ Trójská válka – 7/ Odysseus – 8/ Oidipús – 9/ Svatyně a věštírny – 10/ Dionýsos – 11/ Orfismus – 12/ Eleusínské mystérie

logo
veda_o_mytologii

Věda o mytologii

Autor: Karl Kerényi (všechny knihy tohoto autora)
Carl Gustav Jung (všechny knihy tohoto autora)

Vazba: 145 x 205
Rozměry: brož. mm
Počet stran: 264 stran

ISBN: 80-85880-32-6

Koupit knihu na portále Kosmas

Kniha obsahuje dva příspěvky Karla Kerényiho: Prvotní dítě v prvotních dobách a Koré, a dvě práce C. G. Junga: Psychologie archetypu dítěte a Psychologické aspekty Kory. Karl Kerényi se zabývá mytologématy božského dítěte a panny v řecké, finské a indické mytologii, C. G. Jung analyzuje projev odpovídajících archetypů v duši moderního člověka.

  Copyright © 2017 Emitos, spol. s r.o.