Vazba: váz. Rozměry: 170 x 235 mm Počet stran: 216 stran
ISBN: 80-85880-20-2
Bohužel vyprodáno.
Jung se fenoménu UFO věnoval řadu let: při svých zkoumáních nezjišťoval pravost či falešnost zpráv o létajících talířích, ale snažil se pochopit jejich psychologický a mytický význam, jejich kolektivní smysl a současně postihnout hlavní problémy planetárního lidstva naší epochy – prohlubující se rozštěpení homosféry, s tím vzrůstající potřebu celosti a sjednocení, nové požadavky na růst vědomí a zohlednění étosu a mravnosti...
Kniha obsahuje dva příspěvky Karla Kerényiho: Prvotní dítě v prvotních dobách a Koré, a dvě práce C. G. Junga: Psychologie archetypu dítěte a Psychologické aspekty Kory. Karl Kerényi se zabývá mytologématy božského dítěte a panny v řecké, finské a indické mytologii, C. G. Jung analyzuje projev odpovídajících archetypů v duši moderního člověka.
Výbor z díla C. G. Junga svazek IX. Člověk a kultura
Devátý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“, který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující Jungovy texty: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit, K psychologii východní meditace, Předmluva k I-ťingu, Zósimovy vize, Paracelsus jako lékař, Sigmund Freud.
Knihu přeložili Petr Patočka, Karel Plocek a Martin Žemla. Odborným redaktorem je Karel Plocek.
Výbor z díla C. G. Junga svazek VIII. Hrdina a archetyp matky
Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť, Dodatek: Text Miss Frank Millerové.
Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Odborným redaktorem je Karel Plocek.
V předmluvě k Symbolům proměny Jung píše: „Z této knihy jsem nikdy nebyl šťasten a ještě méně s ní byl spokojen: byla vlastně napsána jaksi mimo mne, a to v neklidu a návalu lékařské praxe, bez ohledu na čas a prostředky. ... Sesulo se to na mne jako lavina kamení, kterou také nelze zastavit. Teprve později jsem si uvědomil naléhavost, která za tím vězela: byl to výbuch všech oněch obsahů duše, které nemohly být v tísnivé omezenosti Freudovy psychologie a světonázoru přijaty. Jsem dalek toho, abych pohrdal Freudovými mimořádnými zásluhami o prozkoumání individuální psýché. Ale pojmový rámec, do kterého Freud duševní jev napnul, se mi jevil nesnesitelně úzký. V žádném případě tím nemyslím například jeho teorii neuróz, která může být jak chce úzká, jen když je adekvátní empirickému materiálu – nebo jeho teorii snů, na niž můžeme mít různé názory; spíše tím myslím reduktivní kauzalismus jeho obecného stanoviska a takřka úplnou nevšímavost k zaměřenosti na cíl, která je pro všechno psychické tak charakteristická.“
Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii.
Výbor z díla: svazek I. Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi
Sedmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Symbol a libido. Jeho obsahem je první část Jungovy práce Symboly proměny. Sedmý svazek obsahuje následující kapitoly: Předmluva, O dvou druzích myšlení, Prehistorie, Hymnus na stvořitele, Píseň mola, O pojmu libida, Proměna libida, Dodatek: Text Miss Frank Millerové.
Knihu přeložili Eva Richtrová a Petr Patočka. Odborným redaktorem je Karel Plocek.